|
|
Kostely sv. Petra a Pavla a sv. Floriána v Kaplici - urbanismus, stavební vývoj a výzdoba
MACHOVÁ, Markéta
Předkládaná bakalářská práce je věnovaná kostelům sv. Petra a Pavla a sv. Floriána v Kaplici. Autorka se ve své práci bude zabývat urbanismem kostelů, protože kostelní okrsek leží až na samém konci historického centra. Představí historii městečka Kaplice. Zmapuje stavební historii obou kostelů; u kostela sv. Petra a Pavla od možné podoby ve 13. století až po větší přestavby v 19. a 20. století, které kostelu sv. Petra a Pavla daly současnou podobu; u kostela sv. Floriána zmapuje stavební historii od jeho výstavby na konci 15. století až po úpravy během 20. století. U obou kostelů autorka zasadí kostely do typologických souvislostí, popíše výzdobu a výbavu obou kostelů a u vybraných předmětů se pokusí o ikonografický rozbor. Dále se autorka pokusí navrhnout možnou funkci menšího kostelíka sv. Floriána a nakonec stručně popíše areál kostelů. Cílem předkládané bakalářské práce je představit oba tyto kostely a vytvořit ucelenou práci, která sleduje jejich vývoj.
|
|
|
Vybrané památky pozdně gotické sakrální architektury jižní Moravy v uměleckohistorických souvislostech
MALÍKOVÁ, Tereza
Diplomová práce s názvem Vybrané památky pozdně gotické sakrální architektury jižní Moravy v uměleckohistorických souvislostech vychází z bakalářské práce autorky. Zabývá se historií, architekturou a souvislostmi pozdně gotického poutního kostela sv. Wolfganga v Hnanicích u Znojma. Diplomová práce se snaží o zařazení stavby hnanického chrámu do kontextu dalších stylově podobných kostelních staveb jižní Moravy a Dolního Rakouska. Uvádí tři příklady možných analogií z moravského Podunají a tři příklady z Podunají rakouského. Stavby jsou popisovány a dále srovnávány. Práce se pokusí také zodpovědět otázku, kudy mohly vlivy proudit a co všechno mohlo mít vliv na vznik a rozmach sakrálního stavitelství pozdní gotiky.
|
|
|
Mariánský poutní kostel v Kájově a jeho vybavení v době pozdního středověku
BERNARD, Markéta
Cílem bakalářské práce bude nejprve stručné shrnutí pozdně středověkého stavebního vývoje poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kájově. Studentka dále shrne dosavadní poznatky o dochovaném mobilním pozdně středověkém vybavení kostela, které je uloženo v různých muzeích a galeriích. Nakonec se ve svém textu autorka pokusí vytvořit hypotetickou rekonstrukci původního vzhledu, případně i liturgického užívání pozdně středověkého sakrálního interiéru významného jihočeského poutního kostela. Může přitom použít řadu novějších studií nejen k pozdně středověkému umění jižních Čech, ale také texty o pozdější barokní slávě kájovského poutního areálu. Bude se rovněž moci opřít o některé detailní zahraniční studie k otázce autorství sochy Panny Marie Kájovské z doby kolem roku 1500 či texty k nově objeveným kájovským odpustkovým deskám.
|
|
|
Symbolika stromu v profánní architektuře kolem roku 1500
FIALOVÁ, Tereza
Diplomová práce s názvem Symbolika stromu v profánní architektuře kolem roku 1500 vychází z bakalářské práce Terezy Fialové, v níž se zabývala prostorem tzv. stromové síně na zámku v Bechyni, se zaměřením na unikátně pojatou naturalistickou výzdobu. Diplomová práce v tomto ohledu na předešlý výzkum navazuje, přičemž se podrobněji zaměřuje na fenomén astwerku a snaží se osvětlit určitou zálibu v jinakosti, kterou vyvolává. Důkladně se věnuje otázce symboliky stromu a výskytu vegetabilních forem v profánní architektuře. S tím souvisí i samotný prostor a funkce bechyňské síně, který v úplném závěru autorka osvětluje. Značná část práce se soustředí na zkoumání souvislostí mezi rostlinnými formami a klasickými architektonickými traktáty. Práci uzavírá podrobný výčet památek středoevropské architektury kolem roku 1500, ve kterých byl uplatněn naturalisticky ztvárněný strom s osekanými větvemi v různých podobách.
|
|
|
Kutnohorský Antifonář z pražské dílny Valentina Noha z Jindřichova Hradce
Kořenková, Nikola ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je monografické zpracování Kutnohorského antifonáře (Praha, NK XXIII A 2) z let 1470-1471 v kontextu tvorby pražské dílny Valentina Noha z Jindřichova Hradce. Jeho tvůrce patří ke generaci malířů, která pomohla integrovat, transformovat a překonat dědictví krásnoslohé tradice. Nově vznikající stylový systém významně ovlivnil knižní malbu 2. poloviny 15. století a počátku 16. století. Práce je postavena převážně na kombinaci formální a ikonografické analýzy. Výsledkem této práce by mělo být upřesnění informací o výzdobě a shrnutí hodnocení významu Kutnohorského antifonáře pro vývoj knižního malířství na našem území ve 2. polovině 15. století a v počátcích 16. století.
|
|
|
Litoměřický graduál z roku 1517
Kabourková, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Litoměřický graduál z roku 1517 Předmětem bakalářské práce je detailní monografická analýza utrakvistického graduálu z Litoměřic, datovaného do roku 1517 (Lovosice, SOA, IV C 1). Studie zahrnuje zhodnocení doposud vydané literatury k tématu a důslednou formální a ikonografickou analýzu výzdoby. V úvodu je rukopis dílčím způsobem studován z hlediska kulturně- historického kontextu jeho vzniku a datace. Objednavatelé, Jakub Ronovský a Václav Řepnický, jsou představeni v rámci dochovaných pramenů a v souvislosti s významným utrakvistickým bratrstvem při kostele Všech svatých v Litoměřicích. Kapitola 2. 2. obsáhle rozpracovává problematiku datace rukopisu. Osobnost anonyma, jenž rukopis výtvarně zpracovala, zhodnotila kapitola 2.3. Neznámý původ malířů vynahradila v práci obsáhlá studie výtvarného projevu iluminátorů a jejich možných inspirací. Do popředí jsou vyzdvižena zejména srovnání s druhou generací podunajské školy a grafickými vzory z konce 15. století. Druhá část studie podrobně rozpracovává formální podobu graduálu, přičemž jednotlivá iluminovaná folia orientačně zasazuje do souvislostí dobového vývoje umění na základě konkretizovaných analogií. Vedle již publikovaných srovnání s chorálními rukopisy Janíčka Zmilelého z Písku jsou miniatury nově blíže konfrontovány s dřevořezy Bible pauperum...
|
|
| |
|
|
Stromová síň na zámku v Bechyni
FIALOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá prostorem a výzdobou tzv. Stromové síně na zámku v Bechyni. Zájem Terezy Fialové je upřen k osobě stavebníka Ladislava ze Šternberka, který nechal síň ztvárnit jako aluzi na přírodní prostředí. Nejasná funkce unikátně pojatého prostoru je vyložena na základě komparace s jinými prostory sídel významných šlechtických rodů na území jižních Čech. Další část práce tvoří materiálové ohledání prostoru, v jehož důsledku je proveden výzkum dochované výzdoby, analýza použitého materiálu a dokumentace kamenických značek. Značná pozornost je věnována možnému staviteli síně, Wendelu Roskopfovi, jehož autorství je ověřeno na základě analýzy jeho životního díla a uměleckého vyjádření v souvislosti s dekorativním pojetím kamenické výzdoby. Práci uzavírá vymezení teoretických východisek naturalistické nápodoby přírodních motivů v pozdně gotické sakrální i profánní architektuře.
|
|
|
Astwerk jako pozdně gotický přírodní dekor v Českých zemích v mezinárodních souvislostech.
Škrancová, Markéta ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Astwerk jako pozdně gotický přírodní dekor v Českých zemích v mezinárodních souvislostech Abstrakt Práce představuje uvedení do problematiky přírodního dekoru a užití motivu osekaných větví / astwerku v Čechách. Středem zájmu je užití v oblasti kamenosochařství. Bude objasněna výchozí oblast užití dekoru astwerku, cesta do Českých zemí a na Moravu, následně vývoj a ústup v souvislosti s renesancí. Práce bude po kritickém zhodnocení literatury uvedena kapitolou věnovanou kulturně-historickým souvislostem. Zde bude představena situace v Českých zemích po husitských válkách, kdy je za nejistých náboženských okolností zvolen českým králem Vladislav Jagellonský v Kutné Hoře a začíná tak nové období znovu rozkvětu země. Zmíněn bude i jeho reprezentační program v návaznosti na Karla IV. Zanedlouho se Vladislav Jagellonský stává i králem uherským a novým sídlem se stává Budín. Nutno podotknout charakter vlivu této změny. Především je myšleno nenarušení umělecké produkce a pozdější inspirace ranou renesanční formou. Podkapitolu tak tvoří dvorské umění především za Vladislava Jagellonského. Zde budou představeny nejpřednější díla a jejich autoři včetně B. Rieda. V těchto souvislostech bude jistě na místě zmínit i dobovou situaci ve smyslu snahy vyrovnat se královskému dvoru. Představeny budou i umělecká centra jako...
|
|
|
Komentovaný překlad: Přírodní formy, in: Ethan Matt Kavaler: Renesanční gotika. Architektura a umění severní Evropy: 1470 - 1540. New Haven, London: Yale University Press, 2012, str. 199-229. (ISBN 978-0-300-16792-4)
Ramešová, Michaela ; Brotánková, Šárka (vedoucí práce) ; Kalivodová, Eva (oponent)
(česky) Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl přeložit část kapitoly Natural Forms z knihy kanadského profesora dějin umění Ethana Matta Kavalera s názvem Renaissance Gothic. Architecture and the Arts in Northern Europe 1470 - 1540. Po části s překladem je přiložen komentář k překladu, v němž se autorka zamýšlí nad specifickými faktory, které měly vliv na genezi textu. Rovněž v něm analyzuje text z lexikálního a stylistického hlediska, určuje ho jako text esejistický a velmi kvalitní. Na základě analýzy charakterizuje překladatelské problémy, uvádí strategie jejich řešení a snaží se postihnout posuny, ke kterým v překladu došlo spolu s jejich příčinami. Konstatuje zejména vyšší míru explicitnosti, variability výrazových prostředků a částečně intenzifikaci ve shodě se stanoveným cílem přizpůsobit překlad nové komunikační situaci a zachovat jeho kvality.
|
host ::
RSS.